Čím dnes začnu? A myšlenkou „mám strach“, která se mi honí hlavou. Je mi momentálně celkově špatně, mám obavy, úzkosti, myšlenky, které mě obtěžují a lidé mě štvou víc než obvykle. Zdá se, že mě momentálně opustil optimismus.
Za prvé mám strach, že se blíží nemoc, v mém případě psychóza. Mám strach, že se mi přitíží, tak, že už se z toho nedostanu. Lidé, kteří neví, co je psychóza, ať si to vygooglí, já nyní popíšu, co je psychóza pro mě, co znamená. Co je tedy pro mě psychóza? Je to stav, ve kterém se necítím dobře a zažívám věci, které ostatní smrtelníci nedokážou zažít. Možná něco zažívá i jiný „nemocný“, ale je důležité si uvědomit, že každý máme jiný příběh. O mém příběhu se můžeš dočíst tady nebo se mě můžeš zeptat … bla, bla… zpět k textu, jiné věci, které nedokážou ostatní smrtelníci zažít, je např. to, co jsem zažila v roce 2009, když mi bylo pouhopouhých 22 let. Nevím, jestli někdo kromě mě, použil termín „oblast ztracených duší“, ale já jsem v Londýně prožila pocit dejavú, když jsem utekla před lidmi a cítila, že už jsem tam žila a potkávala jsem zároveň divné lidi s divnými očima – jakoby měli prázdno v očích. Hledala jsem před těmito lidmi úkryt a našla jsem jej v kostele, ale začala jsem tam tak vyšilovat, že mě odvezli do Mental Hospital v Chelsea. Podotýkám, že do tohohle stavu jsem se dostala po několikadenní absenci spánku a hlavně užití kokainu. Ovšem, bohužel, situace se 3x zopakovala (v roce 2010, 2012 a 2016)- takže nevím, zdali mám nemoc nebo zažívám něco jako nadpřirozené věci nebo např. psychospirituální krizi nebo se dostávám do svých minulých životů. Psychóze je tedy pro mě stav, kdy je mi pěkně blbě, teda přesně hnusně blbě a nedokážu si poradit bez hospitalizace v psychiatrickém zařízení.
Za druhé mám strach ze smrti, který se nejvíc projeví v době propuknutí psychózy. Možná mám strach, i ze života. Chtěla bych nahlédnout do příčiny svých současných potíží – v tomto životě a domnívám, se že mé současné potíže nevychází jen z tohohle života.
Za třetí zároveň mám strach z esoteriky, ale zároveň mám pocit, že by mohla vyléčit mé současné potíže. Na papíře snad to slovo neumím ani napsat. Mám zkušenost, že spousta lidí se k psychóze dostane skrze esoteriku nebo jiné alternativní směry, já se k esoterice dostávám skrze psychózu. Musí být přece něco, co mi může odpovědět na otázky, na které nedokážu nalézt odpověď. Podotýkám, že věřím v Boha, jsem katolička, ale uznávám některá pohanská přesvědčení – např. že jsou jakési energie, a z energií se tvoří duše (nevím, jak to však mám definovat) a hlavně věřím v reinkarnaci a cestu, která nás skrze věčný koloběh dovede do nebe.
Doufám, že to nebude nyní znít jako bláznovina a řeknu tajemství – ztotožňuji se s jednou biblickou postavou z Ježíšovy doby, o které je v bibli velmi málo napsáno, byla však Ježíšovi nejblíže. Celkově mi přijde, že s touto ženou mám velmi mnoho společného. Ale vím, že jsem v tomto světě, žila tolikrát, že je to možná blud a hlavně já si nic nepamatuji. Mám pocit, že zažívám to, co M. zažila. Ovšem nikdo nemůže pochopit mé myšlení bez poznání toho, co jsem o sobě zjistila v tomto životě.
Za čtvrté - mám strach že díky tomuto textu mě spousta lidí odsoudí. Mám strach ze samoty. Je to vážně slátanina a mě jde hlavně o to, abych si uklidila bordel v hlavě a bylo mi o trochu lépe. Možná to nemá hlavu ani patu, nedokážu to posoudit. Dále k bodu 3 – myslím si, že reinkarnace probíhá lidi v lidi nebo jiné vyšší bytosti. Žijeme tolikrát kolikrát je potřeba než dojdeme do nebe. Přece logicky, kam by se vešly ty duše. Vede mě k tomu hlas mé babičky, který jsem slyšela v Anglii (věděla jsem, že tam není): „to si na tomhle světě nevyřešíš, si nevyřešíš nikdy“. Myslím, že mám poslední šanci napravit chyby, které pořád opakuju. Domnívám se, že se blíží konec věků, tzv. Apokalypsa, o které píše Jan v bibli. Nevím, jak bude vypadat nebo jestli už nežijeme v nějakém jiném světě. Každopádně se těším, že se potkám s Bohem…. ups … to vypadá hodně psychoticky, ale už jsem taková, jaká jsem. Každopádně cítím, že potřebuji v tomhle životě vyřešit, to co už řeším od počátku, co jsem duší.
