V mých snech se občas objeví obraz, který nelze úplně odlišit, zdali se to třeba včera nebo jindy neudálo. Jednou jsem se např. zeptala kolegyně, o čem mi to vlastně povídala a až pak pochopila, že to byl sen. Během noci se zdá spousta snů, některé zapomeneme, jiné si pamatujeme celý život. Dokonce jsem jednou snila po otevření očí, podle lékařů, halucinace. Byl to hlas mé babičky, která byla 2000 km daleko a povídal: To, co si nevyřešíš v tomto životě, tak to už si nevyřešíš nikdy. A od té doby jsem se stala tzv. F20.0. Asi za 3 roky se mi v noci zdál sen, kde jsem viděla nádherně osvícenou babičku, která mě něco četla z bible. Ani v okamžiku probuzení jsem nevěděla o čem text byl.
Když jsem dostávala rozum, v době, kdy děti přestávají tolik zapomínat a pamatují si vzpomínky do dospělosti, tak jsem měla sen o kreslených postavách Tom a Jerry, honili se a také ten sen byl barevný.
Sen, který se mi vlil pod kůží, se zdál 15. nebo 16. 6. Zdálo se mi, že se blíží konec světa. Já, silná osobnost, jsem vyhrála boj o dobro a zlo. Ale začnu od začátku v mém HOMETOWNu se zřítila budova z dob minulého režimu, zbořila se tribuna. Viděla jsem tam umírat spoustu lidí, i mého známého Reného. Smrt mě zasáhne, protože se jí bojím. Bojím se, že to tady už skončí a pak všechny mé sny se roztříští na malé kousky. A také se bojím samoty. Zpět ke snu: lidé se na konci světa stávali více a více závislými na lécích - psychiatrických, aby bylo jasno. Tuto závislost bohužel znám již 10 let. A co se stalo, léky došly a lidem bylo zle. Museli stát fronty na injekce kdovíčeho. Léky podávali zlí lékaři. Chtěli schizofrenikům vysazovat léky. Věděla jsem v tom snu, že musím mít neustále svou dávku drogy, abych si zachovala své já a abych ty dva zlé lékaře porazila, tím, že ve mě je dobro. Dál pak sen pokračoval, ale nechci to rozebírat. Ale oba jsme s Antonínem vyhráli.
